V sobotu 9. listopadu jsem si udělal velkou radost na „Oltecu“. Na Starém Brnu v Paláci Prigl, v rámci programu
Hosté Divadla Krajiny, bylo k vidění představení
Ateliéru klaunské scénické a filmové tvorby DIFA JAMU Clown´s Crumbs.
Ještě teď mám na tváři úsměv! Kvartet mladých brilantních klaunů: Marta
Kuczynska, Filip Teller, Lukáš Karásek a Pavol Seriš svými korpusy
kouzlilo plastiky v pohybu. Jako když hudebníci hrají na housle, na
violu, na violoncello. Zázračná chemie tvoření vyluhovala z těl klaunů
hudbu sfér. Neslyšnou, nám hlušším však jasně slyšitelnou. Byl to
zážitek mimořádný, stvrzující teorii, že v podstatě za vše, tedy i za
umění, může všudypřítomnost chemických procesů!
Z prográmku vyjímám: Představení Clown´s Crumbs
je založeno na tradici středověkých potulných komediantů, kteří
putovali z města do města. Přinášeli nejen zprávy z jiných krajů, ale
věnovali se též hraní divadelních kusů, kousků, drobků. Vtipný a
zlehčující přístup k tématu spirituality a víry je prvkem, který se
vyskytuje napříč celého představení. Herci – klauni využívají nejen
psaný text, ale zároveň i své schopnosti autorské a improvizační tvorby.
Interpreti pracují především se spontánními emocemi – tedy s tím, co se
odehrává teď a tady, v dané situaci, daném prostoru, městě a životě. S
touhou navázat blízký a přímý kontakt s publikem využívají komedianti
nespočet různých cizích řečí: češtinu, angličtinu, francouzštinu,
němčinu, polštinu. Všechny nesrozumitelné jazyky jsou s nasazením aktérů
překládány. Diváci nejsou pouze publikem, které se schovává ve tmě,
herci se na přihlížející obrací ve snaze vést dialog či je pozvat přímo
na jeviště.
U hospodského baru jsem kvartetu klaunů vysekl poklonu, že ve mně
navodili pocit krásy, který jsem měl kdysi při spatření produkcí Marcela
Marceau nebo Bolka Polívky. Spontánně odpověděli: To nás naučil Pierre Nadaud. Ať tedy žije vrchní chemik, pedagog, klaun Pierre Nadaud!
